Ratrac - S

Technické parametry :

    Poznámky
Délka 3620  
Šířka 3200 s ocel. pásy 920 mm
Výška 2540  
Celková hmotnost 2800  
Užitečná hmotnost 800  
     
Motor - typ C6PD-6003-C/170 FORD
Počet válců 6 v řadě
Vrtání 88,9  
Zdvih 74,6  
Zvihový objem 2786  
Výkon 105 koní SAE
Max. otáčky 4400  
Palivo BA - 91  
Spotřeba 7,5 l / 1 Mth  
Karburátor jednokomorový spádový  
     
Rychlostní skříň čtyřstupňová manuální bez synchronizačních spojek
Max rychlost 25 Km/h  
Stoupavost přes 100 podle sněhových podmínek
Stabilita proti převržení přes 100 podélně i příčně
Specifický tlak prázdné 0,03 kp/cm2  
při celkové hmotnosti 0,05 kp/cm2  
     

Řízení : převodka řízení robustní planetové konstrukce v olejové lázni, dva vnější brzdící pásy s hydraulickým ovládáním

Brzdy :

 

Něco málo z historie

Vozidlo bylo vyrobeno v roce 1967 Švýcarskou firmou RATRAC pod výrobním číslem 1576. V květnu 1968 bylo zakoupeno pod tehdejší hlavičkou "Ustřední tělovýchovná zařízení ČSTV" za cenu 67.800,- švýcarských franků pro zásobování a obsluhu nejvýše položené turistické chaty v Krkonoších "Luční boudy". Zde toto vozidlo spolehlivě sloužilo po dlouhou řadu let. Za tuto dobu bylo několikrát opravováno a renovováno. Nejzásadnější změnu zažilo pravděpodobně při opravě po havárii, kdy se vozidlo zřítilo z Luční hory do Modrého dolu. Nehoda vznikla vypadnutím rychlosti nebo nesprávným přeřazením, kdy není účinná provozní brzda. Brzda je instalována dost nešťastně mezi spojkou a převodovkou a je tedy funkční jen při zařazení jakékoli rychlosti. Po nehodě tedy bylo nutné provést zásadní rekonstrukci karoserie. Pravděpodobně při této opravě došlo též k rozsáhlejší opravě motoru, která však ne zcela splnila očekávání. Začaly se vyskytovat různé závady v mazání motoru, které nemohly skončit jinak, než zadřením klikového hřídele. Oprava byla provedena navařením vrstvy kovu a následným přebroušením do originálního průměru. I tato oprava se nevyznačovala příliž vysokou kvalitou provedení. Navařená plocha byla velmi porezní a docházelo k opotřebení kluzných ložisek. Výměny těchto ložisek již byly prováděny velmi neodborně přímo řidiči a často i ve velmi ztížených podmínkách. Další problém vznikl, při opotřebení spojkového obložení. Nahrazení domácími materiály se ukázalo být velmi složité, neboť polotovar potřebných rozměrů nebyl k dispozici. Při použití menší aktivní plochy z běžného materiálu docházelo vlivem vysokého výkonu motoru a přetěžování vozidla nákladem k velmi rychlému opotřebení. Konec provozu vozidla na Luční boudě přiblížily potíže s chlazením motoru. Vozidlo bylo před koncem zimní sezony na jaře roku 1993 odstaveno s klepající ojnicí na šestém válci a rozebranou spojkou. Technický stav podvozku, řízení a dalších částí byl rovněž již velmi krytický. Padlo definitivní rozhodnutí o osudu vozidla : po 26 letech provozu bude sešrotováno !

V této době jsem byl v osobním kontaktu s řidiči, kteří vozidlo v posledních měsících provozovali. Rozhodl jsem ho zachránit před jeho osudem. Podařilo se uzavřít smlouvu o prodeji toho co zbylo za symbolickou cenu 7.500,- Kčs. Tím byl zahájen dlouhý sled dalších událostí. Nejprve oprava motoru. Celý motor byl demontován a zcela rozebrán. Bylo nutné vyměnit vyhřátím zbarvenou a deformovanou ojnici šetého válce a zcela odbrousit popraskané návarky z klikového hřídele. Všechny ložiska byly přebroušeny a pro každé zvlášť se zhotovilo ložisko z červeného kovu. Celkem 13 ložisek (6 ojničních + 7x uložení klikového hřídele) vyrobila velmi svědomitě brusírna válců v Dolní Radechové. Motor byl pečlivě znovu smontován převážně z původních dílů. Nově obložená spojka, již kvalitnějším materiálem, slibovala odstranění potíží. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků se na podvozku a ostatních částech provedla jen nejnutnější údržba, aby mohlo být vozidlo používáno v následující zimní sezoně. Provedené opravy se v provozu ukázaly být zcela nedostatečné. Obložení spojky bylo sice kvalitní, ale výkon motoru byl přeci jen vyšší, než spojka byla schopna přenést. Navíc problém s přehříváním motoru se zdál být stále horší. Přestože sezonu bylo nutné ukončit předčasně pro prasklý a propálený píst, dokázal si tento stařeček vydělat alespoň část peněz na pořádnou opravu. Ještě před koncem sezony byl rozebrán snad do posledního šroubečku. Hlavním úkolem se stala samozřejmě oprava motoru. Bylo nutné pracovat rychle, ale s maximální pečlivostí. Veškeré opravy byly prováděny z tuzemských dílů, což znamenalo vyvinout obrovské úsilí při shánění vhodných náhrad a jejich výrobců. Velký problém bylo sladit vše potřebné pro výbrus válců. Výsledkem se staly pístní kroužky objednané u pravděpodobně jediného výrobce Buzuluk Komárov a písty specielně odlil podnik METAL Ústí nad Labem. O vlastní vybroušení se postarala Brusírna válců v Dolní Radechové, kde také z odlitků vysoustružili písty. Tyto písty bylo třeba nalisovat zpět na ojnice, v čemž ochotně pomohli zaměstnanci z dílen Dopravního podniku města Děčína. Mezitím probíhaly další práce na ostatních částech vozidla. Při rozebrání přítlačného spojkového talíře jsem zjistil, že na místo 9. pružinami je osazen jen šesti a ještě v pochybné kvalitě. Vhodná náhrada tedy vyřešila i tento vleklý problém. Celá karoserie byla obroušena na čistý kov a dostala nový lak podle původních barevných kombinací. Vyvařený podvozek byl opatřen ochrannými nátěry. Byla zapojena zcela nová elektroinstalace včetně nových kabelů pro antény a reproduktory. Na závěr došlo k vyčalounění celého interiéru a osazení oken. V této době však již bylo jisté, že netrpělivé čekání na pístní kroužky je zbytečné. Sliby výrobce o termínech dodání se ukázaly opravdu jen jako sliby. Přišla zima a zase odešla. Karoserie, interier, podvozek, řízení všechno již bylo dávno připravené, začali se montovat různé zbytečnosti, přídavná světla a přišla další zima. Buzuluk stále sliboval - už to bude, už to bude, ale nikdo už jejich termínům nevěřil. Až jednou ke konci zimy 16.3.1995 přišel malý balíček neznámého původu. Byly to tolik očekávané pístní kroužky. Ještě ten den večer bylo vše připravené a druhý den byl motor kompletní. Osazení do připraveného podvozku byla hračka a tak jsme mohli vše vyzkoušet ještě na zbytcích sněhu. Žádné problémy se neobjevily a tak mohla být na hotový podvozek přišroubována kabina a rolba smutně musela čekat na příchod další zimy. Po této opravě již nebyly prováděny žádné další výraznější zásahy. Pouze jeden problém, avšak v mnohem menší míře, přetrvává. Je třeba nepatrně šetřit výkon motoru, aby se stihl chladit.

 


E-mail : jali@email.cz

Copyright © 1998 - JALI